Oficiální internetový informační portál města Zábřeh

Nejčastější dotazy

PDF Tisk Email

 

Hlídají strážníci městské policie bezpečnost školáků na přechodech?

Hlídají, a dokonce každý školní den. Městská policie Zábřeh má vytipována místa, která jsou z tohoto pohledu nejrizikovější. Nejčastěji se jedná o dobu mezi 7.20 a 8.00 hod. a dále v době mezi 14.00 – 14.30 hod.

Jak mohu dodatečně uhradit blokovou pokutu na místě nezaplacenou?

Uloženou pokutu můžete zaplatit ve stanovené lhůtě (viz. poučení na dílu B bloku pokuty na místě nezaplacené) jedním z uvedených způsobů:

1) v hotovosti na pokladnách MÚ Zábřeh

2) poštovní poukázkou typu A na účet uvedený na poučení strážníkem předaného (pokutového) bloku

3) bezhotovostním převodem z Vašeho účtu na účet uvedený na poučení bloku  pokuty na místě nezaplacené

Může MěP pořizovat obrazové a zvukové záznamy z ulic apod.?

Ano, podle paragrafu 24b zákona 553/1991 Sb. O obecní policii je  obecní policie oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo úkonu.

Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je obecní policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.

Kdy má strážník oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor?

Otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor má strážník v případě, je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je strážník oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor (dále jen"byt"), vstoupit do něho a provést v souladu s tímto zákonem zákroky, úkony nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.

Při provádění zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle výše uvedeného odstavce je strážník povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení.

Po provedení zákroků, úkonů nebo jiných opatření je strážník povinen neprodleně vyrozumět uživatele bytu a zabezpečit zajištění bytu, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.

Kdy může strážník nařídit odtah vozidla?

Strážník obecní (městské) policie rozhodne o odstranění vozidla (o odtahu) tvoří-li vozidlo překážku na pozemní komunikaci v souladu s ustanovením § 45 zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. Odstranění vozidla z pozemní komunikace se provede na náklady jeho provozovatele. V § 2 písm.ee) citovaného zákona je definována překážka provozu na pozemních komunikacích jako vše co by mohlo ohrozit bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, například náklad, materiál nebo jiné předměty, vozidlo ponechané na pozemní komunikaci nebo závady ve sjízdnosti pozemní komunikace.

Dále může nařídit odtah vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

O odtažení vozidla rozhoduje strážník na místě samém.

Kdy může strážník použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla?

Podle zákona O obecní policii je strážník oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (tzv. botičku)

a)  které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla,

b)  které stojí na místě, do kterého je vjezd zakázán místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích,

c)  které stojí na chodníku, kde to není povoleno, nebo

d)  je-li vozidlem proveden neoprávněný zábor veřejného prostranství

a jeho řidič není na místě přítomen.

Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla lze podle odstavce 1 použít, jen je-li zajištěna možnost jeho odstranění bez zbytečného odkladu.

Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů poprojednání přestupku v blokovém řízení, po zjištění totožnosti osoby, která vozidlo na místě ponechala, po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby nebo po uhrazení nákladů provozovatelem podle odstavce 5.

Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla z důvodů výše uvedených nelze použít, jde-li o vozidlo, které

a)  tvoří překážku provozu na pozemních komunikacích, nebo

b)  je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

Přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Pokud došlo k přiložení technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla v rozporu s odstavcem 1, uhrazené náklady musí být neprodleně vráceny tomu, kdo je vynaložil.

Nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla  do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit. Povinnosti úhrady nákladů na odstranění vozidla se jeho provozovatel zprostí, pokud prokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby před odstraněním vozidla požádal o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.

Co se rozumí pojmem noční klid?

Problematika nadměrného hluku je ukotvena v Zákoně o ochraně veřejného zdraví, kde je taxativně stanovena doba pro noční klid, tj. v čase od 22.00 hod do 6.00 hod.

Jakékoliv rušení v tomto uvedeném čase je přestupkem, který mohou řešit strážníci MP dle Zákona o obecní policii či Zákona o přestupcích. 

Ten, kdo se dopouští rušení nočního klidu, může být strážníky řešen v blokovém řízení, neboť se jedná o přestupek dle přestupkového zákona. V rámci něj je přestupci možno uložit pokutu až do výše 1.000,- Kč. Pokud však například přestupce odmítne spáchaný přestupek uznat, mohou strážníci celou věc předat k projednání správnímu orgánu (tj. přestupkové komisi příslušné radnice města či obce nebo úřadu městské části).

V případě, že jste však vystaveni hluku – rušení nočního klidu – soustavně, např. ze  stavby a podobně, těžko v dané situaci pomůže pouze využití výše zmíněného ustanovení přestupkového zákona. Pomoci však může shora uvedený Zákon o ochraně veřejného zdraví, který stanovuje, že v rámci staveb určených pro bydlení a občanské vybavení platí nejvyšší přípustná hladina hluku 40 decibelů, přičemž tato nejvyšší přípustná hladina se dále upravuje o předem stanovené faktory (např. zdali jsou v okolí jiné zdroje hluku). 

Výše zmiňované limity hluku jsou však využitelné pouze v případě, že za hluk odpovídá podnikatel, jelikož se nedají použít na případy, kdy hlukem soustavně obtěžuje soused souseda a nepůjde o výjimečný případ, který lze snad přejít s nadhledem nebo vyřešit za pomoci přestupkového zákona. Na tuto situaci ale pamatuje ustanovení § 127 občanského zákoníku upravující tzv. sousedské vztahy, kde se stanovuje, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřeného poměru obtěžoval jiné vlastníky hlukem. V případě takového soustavného obtěžování hlukem je tedy možné podat žalobu na souseda s tím, že v případě úspěchu dané žaloby soud ve svém rozhodnutí zakáže sousedovi – vlastníku bytu – obtěžovat jiné sousedy – vlastníky bytu – hlukem. Toto rozhodnutí je potom vynutitelné

 

Aktualizováno Pondělí, 27 Červenec 2015 11:37